V revolučních dobách roku 1989 byl pád komunistické diktatury očekáván mnoha lidmi i v Jindřichově Hradci. Z anonymního davu více, či méně mlčících reakcionářů se postupně krystalizovala poměrně početná skupina osobností, které považovali za nutné události z Prahy přenášet i do podmínek regionu. Přirozeným místem setkání těchto lidí s veřejností se stalo barokní sousoší Nanebevzetí Pany Marie na náměstí Míru v Jindřichově Hradci. V té době tam zaznělo mnoho slov od mnoha lidí. Ne všem se však   dalo věřit a mnozí také později své názory značně korigovali. Bylo také mnoho těch, kteří vyčkávali. O to razantněji  vstupovali do politiky později, když už bylo rozhodnuto.   Nicméně právě do tohoto místa a času zapadá založení Občanského fóra v Jindřichově Hradci. To také v následujících komunálních volbách vyhrálo, obsadilo  post starosty v okresním městě a získalo většinu v radách  i v zastupitelstvech ostatních významných obecních a městských  samospráv.

   Od samých počátků fungování demokraticky zvolených orgánů měst a obcí bylo však zřejmé, že bez jasné politické profilace nemají pouhé občanské iniciativy naději na trvalou existenci. Proto tak jako v celé republice došlo i v Jindřichově Hradci k postupnému rozpadu Občanského fóra a následně ke vzniku několika stran, které navenek deklarovaly pravostředové cíle. Většina z nich však v našem regionu masivnější podporu nezískala. Svůj vliv tak postupně ztratilo Občanské hnutí, ODA, US-DEU, Republikáni, Pravý blok i Strana zelených. Svou členskou základnu i přízeň voličů si dokázala zachovat pouze Občanská demokratická strana, která v té době vznikla na pravém křídle politického spektra jako jediný reprezentant liberální a konzervativní politiky. Do popředí se však současně stále více dostávala různá sdružení tak zvaných nezávislých. Nastala doba, kdy  řada schopných a ctižádostivých lídrů nebyla ochotna  jednoznačně vyjádřit své politické názory stranickou příslušností a volila raději propagaci méně konfliktní nezávislosti. Tato strategie se jim v mnoha městech a obcích vyplatila. Dokonce i v Jindřichově Hradci, kde počtem hlasů druhé svobodné volby vyhrála ODS, byl post starosty obsazen kandidátem z řad Nezávislých.  Obdobný průběh mělo tříbení politických názorů i v ostatních městech a obcích. V rámci okresu získali Nezávislí převahu i ve volbách v letech 1998 i 2002. V samotném Jindřichově Hradci však již s jistotou vítězila ODS, která také získala místo starosty. Tím je již druhé volební období pan Ing. Karel Matoušek.

   Ing. Karel Matoušek nebyl starostou Jindřichova Hradce zvolen náhodou. Je zakládajícím členem ODS, členem Regionální rady Jižní Čechy a předsedou Oblastního sdružení ODS Jindřichův Hradec od jeho vzniku. V Oblastní radě pravidelně zasedají převážně předsedové Místních sdružení z jednotlivých měst a obcí ze správního území bývalého okresu. S ohledem na plynulý přenos informací k členské základně se tento princip osvědčil a je v podstatě zachováván i v současnosti. Ve smyslu pravidel stanovených Výkonnou radou jsou podle počtu  členů  delegováni zástupci oblasti do vyšších orgánů ODS, zejména do Regionální rady Jižní Čechy.

   V současné době má Oblastní sdružení Jindřichův Hradec 167 členů ve 13-ti místních sdruženích. Noví členové jsou přijímáni ve smyslu stanov  hlasováním  Rady vždy příslušného Místního sdružení. Přihlášky do ODS je možno získat prostřednictvím kteréhokoliv člena ODS, nebo v Oblastní kanceláři ODS Jindřichův Hradec.

   Občanská demokratická strana je stranou otevřenou a rozšiřování členské základny je jejím prvořadým úkolem. Členství v ODS však nesmí být vnímáno jako cesta k získání osobních výhod, výtah k moci, nebo jako prostředek k převlečení kabátu. Od členů se očekává dodržování stanov ODS, obhajoba demokracie a svobody jednotlivce, respektování tržní ekonomiky,  soukromého vlastnictví  a budování spravedlivé  sociální sítě pro ty, kteří ji opravdu potřebují.

Alfred Němec